Známá i neznámá zákoutí Národního domu s námi můžete poodhalit prostřednictvím virtuální prohlídky spojené s výstavou.

Historická stavba letos oslavila 120 let od svého dokončení a velkolepé slavnosti k znovuotevření pro veřejnost, která se konala 4. a 5. července roku 1900. Slovy současníka té doby „národní a kulturní tvrz Pobeskydí“, kterou Národní dům bezesporu byl, můžete shlédnout v jedinečné autorské audiovizuální sekvenci, kterou svým slovem doprovodí kulturní publicistka, básnířka a v neposlední řadě také předsedkyně spolku Krasomil, Radana Šatánková.

Jednotlivé sekvence jsou hudebně doprovázeny písněmi osobitého swingového tělesa Swingalia.

Virtuální pozvánka

https://www.facebook.com/kulturafm.cz/videos/435132757506625

Virtuální komentovanou procházku Národním domem si můžete pustit ZDE

Princeznu Ellenu od narození provází příslib mocné kletby, kterou na ni uvrhla čarodějnice Murien. Kletba se má naplnit v den Elleniných dvacátých narozenin, jakmile zapadne slunce. Avšak ve chvíli, kdy zajde poslední sluneční paprsek a vše se zdá ztraceno, princezna zjišťuje, že zůstala uvězněná v čase. Pokaždé, když se kletba naplní, Ellena procitne do dne svých dvacátých narozenin a je nucena ho prožít celý znovu. Aby zachránila své království i sebe samotnou, musí v sobě nalézt odvahu a čisté srdce a dávné kletbě se jednou provždy postavit.

ČR | pohádka | přístupný | česky | 115 min. | 80 / 60 Kč

Výstava známého umělce Petra Borečka pod názvem Vizualizace myšlenek zavítá do Národního domu v průběhu červnových dní. Zveme vás na neobyčejný umělecký zážitek, neboť výstava pořádaná již tradičně pod záštitou Pobeskydského spolku přátel výtvarného umění ve Frýdku-Místku, bude tentokrát velice netradiční. Petr Boreček je kromě soch autorem řady obrazů a v poslední době i fotografií. Autor využívá barevného ohmatávání struktur v prostoru ke zkoumání nových tvarů v kombinaci s mnohotvárností krajiny a někdy i imaginativně vytvořeného prostředí. Svět v jeho prožívání je vnímán silně existencionálně a expresivně - bytí je pro něj zápas a hledání smyslu existence.

Výstava bude v přízemí Národního domu zpřístupněna ke zhlédnutí po celý předprázdninový měsíc a najdete ji také ve virtuální galerii na FB KulturaFM.

Co dělá člověka… člověkem? Pixar Animation Studios uvádí celovečerní film Duše, ve kterém se představí středoškolský učitel hudební výchovy Joe Gardner (v původním znění Jamie Foxx), který dostane životní šanci hrát v proslulém jazzovém klubu. Jeden chybný krok ho však přenese z ulic New Yorku do Neznáma před, což je fantastické místo, kde čerstvě narozené duše získávají před vstupem na Zemi vlastnosti, návyky i zlozvyky. Joe však na svém životě lpí a tak spojí síly s duší číslo 22 (v původním znění Tina Fey), která však vůbec nechápe, čím je zrovna lidský život tak výjimečný. A jak se Joe zoufale snaží duši číslo 22 vysvětlit, co je na životě tak skvělé, sám získává odpovědi na otázky, které si sám nesčetněkrát kladl.

USA | animovaný | přístupný | dabing | 100 min. | 140 / 120 Kč

*Výstava je prodloužena do 11. července 2021

Hranol ve věži – věž ve věži – se odehrává jako proces, může být efemérní formou zobrazení evokující biblickou věž ze slonoviny, chráněné místo pro snění, časovou kontinuitu i vědomí souvislostí – minuty, hodiny, dny, staletí – mnohočetnou realitu, vnímání a prožívání skutečnosti.
Soustředíme se jen na to podstatné, slovy Miroslava Petříčka: „Vnějšek není vně, nýbrž je uvnitř.“ 
Michal Motyčka a Jana Šindelová

Michal Motyčka se narodil 18. března 1974 v Praze, je umělec a architekt. Absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze (1992–2001), ateliér Sklo v architektuře prof. Mariana Karla na VŠUP v Praze (1995–2000), studijní stáž na Škole architektury prof. Emila Přikryla na AVU v Praze (1999) a studijní stáž na oboru skla na Rhode Island School of Design v Providence v USA (1999–2000). Zabývá se přesahem mezi architekturou a současným vizuálním uměním. Vystavoval mimo jiné v mezinárodně respektovaných muzeích v Corning Museum of Glass, v dánském Ebeltoftu a Aarhusu a v belgickém Lommelu. Od roku 1999 spolupracuje s Václavem Ciglerem.

Jana Šindelová se narodila 23. 7. 1970 ve Šternberku, je vizuální umělkyně, teoretička umění a kurátorka. Studovala výtvarnou výchovu na PdF a Teorii a dějiny umění na FF UP v Olomouci, absolvovala AVU v Praze (Jiří Lindovský, Milan Knížák), a Internationale Sommerakademii v Salzburku u Kiki Smith. Zabývá se kresbou, grafikou a site specific. Od roku 1992 vystavuje na výstavách v České republice i v zahraničí, její práce jsou zastoupeny ve sbírce National Gallery of Art ve Washingtonu, D. C.; Galerie Klatovy / Klenová, v soukromých sbírkách v České republice a v zahraničí. Od roku 2002 spolupracuje s Václavem Ciglerem a s Michalem Motyčkou, společně připravili přes 100 projektů a výstav, a vydali 9 publikací. Je spoluautorkou monografie Václav Cigler: prostory/projekty (2009) a dalších publikací, např. Steven Henry Madoff. Václav Cigler Light and Space in the Garden of Reason (2010), Cigler, Motyčka AKČYTOM RELGIC (2016), Václav Cigler, Michal Motyčka, Jsme 100/We are 100, Otevřený hrob/The open Tomb, Událost místa/Spatial occasion (2018), Václav Cigler Kresby/Drawings (2019), Václav Cigler, Michal Motyčka: Světelné pole/Light Field (2019).

Existuje teorie, že bychom se měli rodit s malým množstvím alkoholu v krvi a že mírná podnapilost otevírá naši mysl světu kolem nás, zmenšuje naše problémy a zvyšuje naši kreativitu. Povzbuzeni touto teorií se Martin a jeho tři přátelé, všichni znavení středoškolští učitelé, pustí do experimentu spočívajícího v tom, že si během pracovního dne udržují stálou hladinku. Jestliže Churchill vyhrál druhou světovou válku v alkoholovém oparu, co by pár kapek mohlo znamenat pro ně a jejich studenty?

DK | drama | 15+ | titulky | 116 min. | 130 K