Vážení příznivci kultury,

Děkujeme, že i v této nelehké době nám zachováváte svou přízeň. Ačkoli jsme nuceni okolnostmi pracovat v omezeném režimu, rozhodně se nevzdáváme. Naopak jsme se rozhodli ve spolupráci se statutárním městem Frýdek-Místek přesunout svou činnost do online sféry, a to pomocí projektu KULTURA F≈M LIVE.

V případě divadelních představení a koncertů hledáme náhradní termíny. Od 14.4. do 30.5. 2020 máte možnost zažádat si o vrácení vstupného. Stačí poslat email na janka.baklikova@kulturafm.cz. V žádosti uveďte název a datum představení, č. účtu a scan/foto vašich vstupenek. Netýká se představení v rámci předplatného.

Více informací naleznete našich webových stránkách www.kulturafm.cz a na facebooku Kultury F≈M.

Děkujeme za pochopení!

Aktuality

Novinky z kulturního dění

Rozhovor s režisérem filmu Tsantsa Robinem Lipo

Rozhovor s režisérem filmu Tsantsa Robinem Lipo

Stř 13.květen 2020

„Road movie jako filmový žánr je dle mého názoru v dnešní kinematografii málo využitý, Česko nevyjímaje,“ říká režisér Robin Lipo o svém snímku Tsantsa, pojednávajícím o cestě mladé dvojice za prací z Polska do Norska. Zároveň se podle něj jedná o ideální dramaturgický prvek pro vyprávění jakéhokoliv příběhu, neboť vše, co jako lidé prožíváme a děláme, je v jistém smyslu cestou.

 

Jak udělat, aby road movie jako žánr byl autentický a uvěřitelný? 

Jedině tak, když jste k sobě i druhým upřímní a všechno to opravdicky prožijete. Již samotný akt narození je začátek individuální cesty každého z nás. Ale lze jít ještě dál a nahlížet na každé nové ráno tak, že východ slunce je začátkem něčeho nového, novým cyklem a cestou, která před námi otevírá nepřeberné množství možností.

Vracejíc se k meritum otázky, základ je být obklopený lidmi, kterým můžu plně důvěřovat a se kterými se můžu volným pádem pustit do něčeho tak šíleného, jako je točit film. Každý film je cesta, která má svůj začátek i konec, jehož výsledek vidíme na plátně. Filmová tvorba je kolektivním dílem, a jedině tehdy, když máte ty správné lidi na správném místě a všichni se zapálí pro daný příběh, máte šanci, že doplujete k vytouženému cíli a společně se obohatíte zkušenostmi a poznáním.

Jak dlouho se film tvořil a co všechno obnášelo natáčení v cizině?   

Od první verze scénáře k finální střihové verzi třiceti minutového filmu Tsantsa to bylo přesně rok času. V rámci přípravy filmu jsme společně s Krzyszkem (Globisz - kameraman filmu) vyrazili na měsíc do Norska, kde jsme spali ve stanech. Ten měsíc jsme dennodenně aktivně pracovali pro film. Společně jsme hledali a oslovovali lidi na ulici, kteří se nám charakteristicky hodili pro patřičnou roli. Hledali jsme odpovídající lokace pro natáčení, vhodné místo pro ubytování štábů, domlouvali catering, vyjednávali s Norskou policií povolení pro natáčení, zapůjčení rekvizit atd. Večery jsme trávili u táboráků hraním šachů a intenzivním přepisováním příběhu podle skutečných reálií. Poté jsme se na dva týdny vrátili z Norska zpět do Polska, abychom stihli vše po technické stránce doladit a uzavřít financování.

A pak teprve začalo samotné natáčení…

Na samotné natáčení jsme vyrazili v komorním štábu čítajícím patnáct lidí. Jeli jsme auty stejně jako hrdinové příběhu, takže některé scény jsme natáčeli již v průběhu jízdy. Na celé natáčení jsme měli čtrnáct dní s tím, že samotná cesta tam a zpět nám zabrala čtyři dny nonstop jízdy a jeden den jsme měli vyhrazený na aklimatizaci, abychom dospali deficit z náročné cesty.

Řešili jste během natáčecí doby i zádrhely?

Zádrhelů a šílených věcí se během té doby stalo tolik, že by to vystačilo na samotné dlouhé povídání. Jistě si každý dokáže představit, jak to mohlo vypadat s patnáctičlennou skupinou individuí ubytovaných v místním kempu v dřevěných chatkách a stanech. Vzhledem k tomu, že Norsko patří k nejdražším státům Evropy, měli jsme s sebou i svého dvorního kuchaře, který nám připravoval tři skvělá jídla denně v polních podmínkách.

Je pro vás jako pro režiséra důležitější obsah nebo forma?

Pro mě osobně je nejdůležitější obsah, který si sám diktuje odpovídající formu. Vždy je první „co“ a teprve potom přichází „jak“. Patřím mezi tvůrce, kteří se snaží svojí tvorbou něco říci, na něco poukázat, rozšiřovat obzory a nořit se do hloubi lidské duše a podstaty. Je to způsobeno tím, že já sám jako divák patřím mezi ty náročnější. Filmy, které dělám, jsou takové, které bych rád viděl v kině a které mi v kině chybí. Proto si je musím natočit sám.

Obsah je nejdůležitější, jelikož se váže s upřímností a podstatou, proč děláme to, co děláme. Proč jinak bych měl obětovat tři nebo pět let svého života něčemu, co nemá v mých očích žádný hlubší význam a smysl? Raději se spokojím s malým počtem diváků, kterým má tvorba něco dá a které oslovím, než abych se zaprodal za peníze pro něco, co má krásný obal, ale uvnitř je prázdné.

Alejandro Jodorowsky jednou řekl pro mě velice inspirující slova: „The necessity for expression is more important than the type of film you want to make. I make a film when I have something I need to express.”

A jakou roli hraje hudba?

Jelikož jako autor tvořím audiovizuální díla, tak pro mě obraz i zvuk jsou rovnocenní, neodluční partneři. Stejně jako barvy u malíře je hudba součástí mé režisérské palety. Hudba ve filmech může vykreslovat atmosféru, dopovídat příběh, diktovat tempo a rytmus anebo přinášet metaforické až transcendentní prožitky, které jsou funkční pouze při tomto jedinečném sloučení. Je to jistá magie, která není jinak možná. Hudba s přidaným obrazem (nebo chcete-li obraz s přidanou hudbou) dokáže dosahovat výšin, které ve vás hluboce rezonují.

Každý máme v paměti nějaký úryvek písně, hudbu, album interpreta, kdy nám při jeho poslechu automaticky vyskočí určitý obraz, vzpomínka. Má takovou sílu, že nás vrátí do určitého místa a času a ihned vám nahodí určitý emoční pocit. Hudba je soundtrackem našeho života a film jsou fragmenty našich životů, proto tak dobře fungují soundtracky k některým nezapomenutelným filmům. A proto obraz a zvuk jsou věční milenci.

Téma cestování za prací nyní možná bude trochu komplikovanější i vzhledem k současným problémům s koronavirem. Může se stát, že se v příštím vašem filmu setkáme s tímto tématem?

Můj příští filmový počit bude opět částečným road movie. Tentokráte však půjde spíše o takovou generační výpověď. Domnívám se totiž, že každá generace má něco, proti čemu by měla bojovat a pokud tak neučiní, tak následky ponese vždy generace další.

Vždycky se snažím o to, aby se mé filmy týkaly současných problémů a témat, které se dotýkají i mě osobně. Jinak to ani nedokážu. Snažím se tvořit srdcem, upřímně k sobě samému a tedy i k divákům. Tvůrce je v jistém smyslu médium – nastaveným zrcadlem společnosti. Zrcadlem, které reflektuje a kreativním způsobem vyobrazuje puls a tep naší doby.

Prozradíte, na čem nyní pracujete?

Momentálně pracuji na svém celovečerním hraném filmu, který má pracovní název Animal Crusaders. Je to road movie love story na pozadí ekologického aktivismu. Tak jako všechny moje příběhy jde o příběh týkající se fatální lásky, její konsekvence. Dotýká se témat obětování a hledání člověčenství v dnešním světě.

Půjde o česko-polskou koprodukci, kdy chci naplno využít svých zkušeností a kontaktů z mezinárodního studa filmové režie v Polsku v Lodži, které chci provázat se svými kořeny a prostředím, které znám a odkud pocházím. Film je momentálně ve fází tzv. pre-production, kdy začínáme s castingem na hlavní herecké role, dělám obhlídky lokací, řešíme financování filmu atd. Natáčení plánujeme na léto 2021. Více nechci prozrazovat, jelikož je přede mnou ještě dlouhá cesta.  

 


Vizitka Robina Lipo

  • Robin Lipo je režisér se silným vizuálním cítěním a originálním způsobem vyprávění - získal magisterský diplom na prestižní mezinárodní filmové škole v Lodži v Polsku (PWSFTViT), která je považována za jednu z pěti nejvýznamnějších filmových škol na světě.
  • Během studia získal stipendium ministra kultury v Polsku, které každoročně ministr uděluje jen 10 nejtalentovanějším studentům audiovizuální tvorby.
  • Má na kontě několik krátkometrážních autorských filmů, dokumentů i videoklipů, které byly uvedeny a oceněny na českých i zahraničních festivalech (více než 70 mezinárodních projekcí).
  • Na natáčení Road movie Tsantsa spolupracovala hudebně zpěvačka MOONSHYE, která je zároveň jeho partnerkou.

 

Snímek Tsantsa promítneme v rámci projektu Kultura FM LIVE tuto sobotu, 16. 5. v Kině Vlast, po skončení koncertu zpěvačky MOONSHYE. 

Připravila Lenka Vašková

Aktuality

Kapela Wolf Gang: Je na co se těšit!
Stř 27.květen 2020

Každého člena kapely ovlivnil jiný hudební proud, tedy i její hudba nepostrádá příměs různých stylů. „Někdy by bylo jednodušší říct, že hrajeme prostě rock, ale pod tím si leckdo představí kdeco, a proto náš styl buď neidentifikujeme anebo dlouze vysvětlujeme,“ říká za  Wolf Gang Vojta Šarafín. Kapela bodovala například v soutěži amatérských hudebníků - tzv. Líhni, kde v roce 2018 došla až do čtvrtfinále. Jak byste charakterizovali svou hudbu? Na tuhle otázku hledáme pokaždé odpověď poměrně těžko. Hrajeme v klasické rockové sestavě, takže jádro je rockové, ale každý z nás je ovlivněný jiným hudebním proudem. Máme spoustu společných interpretů, které všichni uznáváme a máme za takové etalony konkrétních prvků. Například kapelu Wulfpack pro groove, Johna Mayera pro kytarový cit, Slashe pro jeho hutné riffy anebo Jacka Whitea pro jeho progresivitu. A z podobných prvků pak naše skladby dáváme dohromady a aranžujeme. Prý vás hodně ovlivnila punková FM kapela Zatracená Generace. Jak se to projevilo ve vaší hudbě? Zatracenou Generaci jsme s basákem Tomem poslouchali někdy v prváku na gymplu a kluky jsme měli za hrdiny, kteří dělají skvělou místní muziku plnou srandy a energie. Naučili jsme se nejdůležitější tanec pogo a taky fakt, že zelená není jen pití pro těhotné, ale že z toho pořádně bolí hlava. ZG neovlivnili přímo náš hudební vkus. Ukázali nám, že kluci jako my můžou taky založit kapelu, hrát na pódiích nejen v okrese a zažít hromadu srandy v hudební komunitě. Dva roky zpátky jste se zúčastnili soutěže Líheň podporující amatérskou hudební scénu. Jak hodnotíte tuto soutěž a jaká je zde konkurence? Viking agency dělají v tomto podle mě skvělou práci. Hráli jsme i na jiných hudebních soutěžích a z hlediska přístupu i organizace jsou skvělí. Dělají spoustu soutěží pro diváky, mají mezinárodní přesah, vstřícní zvukaři, tři různé kluby a hodně lidský přístup. Konkurence je dost rozmanitá. Od kapel, které začínají a odbydou si zde první koncert před lidmi, až po kapely, které se liší od profi kapel jen v absenci vydavatelství a schopného manažera. Dostali jste se i do užšího výběru. Jaký to byl pocit? Posunulo vás to nějak jako kapelu? V 2018 nás vybrali pro živé hraní a dokonce jsme v prvním kole zvítězili. V navazujícím kole nás porazila fantastická kapela Hurrockaine z Polska, která celou soutěž vyhrála a dokonce si minulý rok zahrála na obřím festivalu Pol´and´Rock . Prohrát s takovou kapelou bylo vlastně moc fajn. Uvědomili jsme si, kde jsou naše slabiny a na co se více zaměřit. Museli jsme máknout na rychlejších a ráznějších skladbách, které by vyrovnaly skladby, kde se snažíme spíše o zajímavou atmosféru. Jak je to s letošním ročníkem, který poznamenala karanténa? Budete vystupovat nebo už máte po?   Již jsme se zúčastnili. A dokonce jsme opět postoupili do čtvrtfinále! Ale bohužel pár týdnu před dalším kolem byly koncerty zrušeny kvůli koronavirové epidemii. Teď už víme, že Líheň bude pokračovat a měli bychom zahrát v Karviné 8. srpna v klubu Hard Cafe. Proto srdečně zveme a budeme rádi za podporu! Jaké jsou vaše nejbližší plány? V posledních zhruba dvou letech jsme se trochu utišili. Pracovali jsme postupně na novém albu, které jsme si nahrávali sami a i díky tomu třikrát celé přehrávali. S poslední verzí jsme byli spokojeni a náš zpěvák Martin je dost šikovný v mixování, takže to vlastně celé udělal sám. Dva týdny zpět jsme byli v Brně na masteringu a album je hotovo - alespoň po zvukové stránce. Nyní řešíme vizuál pro album a řešíme i vizuál pro kapelou jako takovou. Začíná se klubat i klip a nový materiál pro další album, které se nám snad podaří nahrát za kratší dobu. Pro nás to znamená takové probuzení ze zimního spánku a těšíme se, až budeme mít album hotové na stole a budeme ho moct dostat mezi lidi. Je na co se těšit! Nyní vystoupíte v rámci projektu Kultura FM Live v kině Vlast, a to za původně plánované divadelní představení (divadlo DNA se pro nemoc omluvilo). Máte rádi rychlé výzvy? Máme rádi rychlé výzvy! Vlastně i to hraní na Líhni v tomto roce byla rychlá akce. Někdy v týdnu nám zavolali, jestli za tři dny můžeme hrát. Já to odsouhlasil. Chvíli jsme nezkoušeli, a tak jsme dali rychlou zkoušku před koncertem a ono to vyšlo. Postoupili jsme. Proto pokud je to jen trochu možné, neodmítáme žádnou příležitost zahrát si a tento koncert nebyl výjimkou. Vizitka kapely Wolf Gang Kapela vznikla v roce 2015, rodným městem všech členů je Frýdlant nad Ostravicí. Mezi její největší úspěchy patří postup v soutěži Líheň a nové CD s názvem ,,Now and Then, Here and There,, Současné složení: Martin Vlček (zpěv, kytara, klávesy), Tom Paseka (basa), Pepa Tesarčík (bicí) a Vojta Šarafín (kytara) Za kapelu odpovídal Vojta Šarafín Připravila Lenka Vašková

číst dál
  Kultura FM LIVE: Pusťte si naše přenosy
Stř 27.květen 2020

Nestihli jste některý z uplynulých koncertů a akcí projektu Kultura FM LIVE? Zde přinášíme odkazy na streamy a také aktuální seznam plánovaného programu. Odehrané koncerty/představení/přednášky:     Kapela Positive / 25. 4. / https://youtu.be/Eb2sQldsyCU    Kapela F-M band / 28. 4. / https://youtu.be/vlaK7M0zyWE    Přátelé Dr. Mewlouna / 2. 5. / https://youtu.be/Q90-wnm86Aw    Adam Bartoš / 5. 5. / https://youtu.be/LAC8eGtjirM    Slepí Křováci / 9. 5. / https://youtu.be/NWwBbNT7ncw    Místecké divadlo PROZATiM-DS Famus| Smrt talentovaného vepře / 12. 5. / https://youtu.be/0lwloCCJdso    Moonshye + Tsantsa / 16. 5. / https://youtu.be/fgJPohsPKx4    Náhoda / 19. 5. / https://youtu.be/1gkr8pfNX68    Pavel Sabela: Continental Divide Trail / 23. 5. / https://youtu.be/0Fgj8KMdfxw    Mletý Standard / 26. 5. / https://youtu.be/dJ6YFbF82QU Plánované koncerty/představení/přednášky:        30. 5. / Wolf Gang / 20.00 / Z Vlasti národu / koncert    2. 6.  / Jaroslav Pszczolka / 20.00 / zahrada Národního domu / koncert    6. 6. / Kapela Plyš / 20.00 / zahrada Národního domu / koncert    9. 6. / The Yellow Socks / 20.00 / zahrada Národního domu / koncert   13. 6. / Dead Hornet/Fell on Mad Days / 20.00 / zahrada Národního domu / dvojkoncert   16. 6. / Kaczi /  20.00 / zahrada Národního domu / koncert

číst dál
Mletý Standard: Už nejde sednout do hospody a napsat 5 písniček jedním vrzem
Ne 24.květen 2020

Dohromady se kapela dávala postupně a pomalu někdy od roku 2003, zprvu pod tvrdším metalovým názvem „Fuckthehells“, ze kterého po dalších úpravách vzešel Mletý Standard. „Současná sestava se utřepala někdy v roce 2005 a další rok jsme měli první opravdový koncert,“ říká za kapelu MS její člen známý pod ustálenou přezdívkou Pospec.   Jak byste popsali svůj styl těm, kteří vás třeba neznají? To je jasné, „břídil rock“. Je to v podstatě punk starého typu, ale my se nikdy neangažovali moc politicky, číra jsme taky neměli, ale hrajem takový neumětel, že se k tomu ten název hodí. Začínali jste jako čtveřice „mániček“ s dlouhým páčem a uličnickým výrazem. Doba se mění a z Mániček už jsou „tátové“ či „tatíci“, přichází zodpovědnost. Mění se v čase i vaše hudba? Ne zas tak moc, přes šediny a zvedající se čela uvnitř je to furt to samé. My neprotestovali nikdy proti rodičům nebo starým pořádkům, spíš to bylo o tom, co nás se*e nebo zajímá a to se moc nezměnilo. Změnilo se to, že nám to jde pomalu, nějak už nejde sednout do hospody a napsat 5 písniček jedním vrzem. Má název kapely nějaký hlubší význam? Třeba něco jako že – to, co je v hudbě standardní, se vy jako kapela snažíte rozmělnit/semlít? Výběr názvu pro kapelu je ošemetná věc a nebyl to název první, po moc metalových „Fuckthehells“ a rodinně nekorektních „Nářek matek“ jsme zůstali u MS taky proto, že ten název ještě nebyl na rozdíl od jiných dokonalých obsazen. Takže nevím, kdo si v tom co najde, ale spíš možná šlo tehdy o to, že to kafe bylo vždycky taky takové hrubé, ne zrovna vymakané, laciné, furt stejné, zato je tady s náma odjakživa a nafurt a funguje (úsměv, pozn. red.) Taky se to náramně hodí do slovních hříček ohledně účasti na koncertech, „byls na mletý“, „půjdeš na mletý „ … Přijali jste výzvu jít do projektu Kultura FM LIVE. Proč vlastně? No řekl bych, že za ty roky a desítky odehraných akcí už tak nějak ke kultuře města taky patříme, i když svérázným způsobem. Hrajou tam naše spřátelené kapely, normální koncerty všechny padly a v kině jsme ještě fakt nehráli, takže nebylo o čem váhat. Blíží se léto, se kterým jsou spojeny obvykle hudební festivaly. Letos to bude trošku jiné…co máte v plánu, uslyšíme vás někde, nebo jste museli rušit? No tak jako se vším ohledně té cholery, nikdo neví, co bude. Nějaké akce být měly, všechno pokud vím, padlo, sweetsen možná bude na podzim, jestli nás ale pustí na léto ze řetězu bez náhubku, snad se něco vyloupne, kluci z ostatních kapel už taky mají absťáky po podiu, tak tipuju, že akce ve FM a okolí nějaké budou a my na nich budeme hrát. Jaký typ hudebních akcí/koncertování vám vyhovuje a proč? Nejlepší jsou menší akce řekněme v „klubech“ či větších hospodách, kde nás hraje víc kapel podobného střihu. Stadion nenaplníme a v malé hospodě zase děláme takový rachot, že všichni utečou, aby neohluchli. Hlavně je to vždycky o lidech, kteří přijdou, lepší pískající mikrofon a rozpařený kotel než perfektní zvuk, ale sedící znudění lidi. Kde jste si zahráli nejdál od domova? V Pardubicích. Bylo to tam fajn, je tam hodně akční hudební scéna a příjemní lidi. Za co jste jako kapela vděční? Tak za všechny, co nás podporujou, samozřejmě, za kámoše, z nichž se stali fanoušci, a fanoušky, z nichž se stali kámoši. Za to, že i když to v počátku vlastně byla celé jen recese, dotáhli jsme to na 15 let činnosti a jedeme furt dál. Za každého mladého pankáče nebo punkerku, co rozjede dobré pogo. Za lidi, co neku**í akce zbytečnýma bitkama, agresí, ale dělají z nich dobré party. No a samozřejmě za pozvání na Kultura FM LIVE. Vizitka kapely Mletý Standard Kapela vznikala pozvolna od roku 2003 nejprve pod názvy „Fuckthehells“ a „Nářek matek“. Originálním stylem tzv. „břídil rocku“ s nejvíce přibližují punku starého typu  První oficiální koncert byl v roce 2006 a nyní má Mletý Standard za sebou desítky odehraných koncertů nejen v rámci  Frýdku-Místku a jeho okolí. Nejraději hrají v klubech a větších hospodských sálech, kde nacházejí společnou „řeč“ s dalšími spřátelenými kapelami. Kapela hraje ve složení: Pospec - Kytara, zpěv, Wild_A - Kytara, Vajec – Basa, Laďa - Bicí Za kapelu Mletý Standard odpovídal Pospec Připravila Lenka Vašková

číst dál
Kultura ve Frýdku-Místku

Dáme vám vědět, co chystáme a proč u toho být!

Přihlaste se k odebírání Newsletteru Kultury F≈M a na váš email budou pravidelně chodit informace o divadle, koncertech, festivalech a společenských tématech, která hýbou Frýdkem-Místkem.

Ke stažení

Program

Kino-WEB

Stáhnout

Odkaz na akci byl zkopírován do schránky.