Upír Nosferatu s živým hudebním doprovodem Leeb0rn

Po 13.říjen 2025

Německý horor "Upír Nosferatu" (1922) nepřestává fascinovat ani po více než sto letech od své premiéry. Geniální režisér Friedrich Wilhelm Murnau a architekt, okultista a producent Albin Grau společně ve vůbec první filmové adaptaci Stokerova románu "Dracula" vytvořili skutečnou symfonii hrůzy, která v době vzniku děsila a zároveň přitahovala.

Murnau vsadil převážně na záběry z exteriérů a pionýrské prozkoumávání filmových triků, zatímco Grau do filmu vkládal okultistické symboly a odkazy, které dávají mnoha klíčovým scénám nadčasový rozměr. Tehdy vzkvétající filmařský styl "německý expresionismus" je díky tomu výborně zachycen hned v několika ikonických obrazech. Hlavní protagonista hrabě Orlok byl hercem Maxem Schreckem ztvárněn tak dokonale, že nedlouho po prvním uvedení do kin se začalo spekulovat, zda není skutečným upírem. Divadelní a exaltovaný způsob herectví, typický pro většinu němých filmů, může na dnešního diváka působit místy úsměvně. Strnulý, nelidský a krysu připomínající hrabě Orlok je však dodnes jednou z nejděsivějších podob upíra, kterého byste rozhodně neměli zvát k sobě domů...

„V případě hudebního doprovodu jsme si už na začátku řekli, že film nechceme hudbou přebít a odehrát standardní koncert před plátnem,“ přibližuje kytarista a baskytarista Honza Srostlík z kapely Leeb0rn. Původně olomoucká kapela, nyní působící v Praze, hraje alternativní rock s prvky shoegaze a elektroniky. Na posledním albu "Hauau" (2024), které vytvořili jako partnerské duo s bubenicí a zpěvačkou Dominikou Srostlíkovou, si kromě svých obvyklých nástrojů osvojili také práci se syntezátory a starobylou autoharfou. Nabídka hrát živý hudební doprovod k němému filmu přišla krátce po jeho vydání, navíc po přijetí nového člena, talentovaného klávesisty a kytaristy Denise Bujka. „Dlouhodobě jsme měli chuť tvořit hudbu více improvizovaně a spontánně. Výsledek je nakonec kombinací převážně improvizovaných ambientních hlukových ploch s promyšlenými motivy. Vše hrajeme 100% naživo, výsledek nikdy není úplně stejný, potenciál případných chyb i geniálních momentů tedy pravděpodobně bude trvale vysoký!“, popisuje celý proces Srostlík.

První projekce této hororové klasiky s živým doprovodem kapela odehrála loni na podzim a byla příjemně překvapena pozitivní odezvou diváků i kinařů. „Původně jsme to brali jako jednorázový projekt pro pár nadšenců. Strávili jsme na tom ale hodně času, pohltilo nás to, zároveň nás mile zaskočily všechny ty kladné ohlasy“, vysvětluje Srostlík. „Napsali jsme do několika kin a jejich zájem nás motivoval v tom pokračovat. Zároveň jsme se rozhodli celý soundtrack k Nosferatu svépomocí nahrát a vydat, ať ta hudba žije svým životem i bez obrazu. Tím celou tuto upíří kapitolu naší kapely uzavřeme“, prozradil kytarista.