Aktuality

Stř 04.červen 2025
Soubor lidových písní a tanců Ostravica otevírá nábor do své dětské taneční složky Malá Ostravica. Pokud máte chuť tancovat a zpívat v kolektivu dalších dětí, přijďte na náborový trénink, který se koná 8. září v Kulturním domě Lískovec.
PODROBNOSTI ZDE
číst dál

Po 02.červen 2025
K létu patří sluníčko, výlety a letní kino. V naší nabídce nebude ani letos chybět cyklus letních filmových projekcí ve Frýdku-Místku a okolí zcela zdarma. Během letních měsíců naše letní kino zavítá celkem na 12 promítacích míst.
PROGRAM ČERVEN - ČERVENEC
PÁ 27. 6. Ježek Sonic 3 | Sokolík ST 2. 7. Maria | Park pod Zámkem ST 9. 7. Zápisník alkoholičky | restaurace u SplavuPÁ 11. 7. Pyšná princezna | Chlebovice ST 16. 7. Bob a bobek ve filmu: Na stopě mrkvojeda | Faunapark PÁ 18. 7. Léto s Evženem | Skalice ST 23. 7. Nosferatu | Sokolík PÁ 25. 7. Moře na dvoře | Lískovec ST 30. 7. Lišák a Zajda zachraňují les | Faunapark
číst dál

Stř 28.květen 2025
Svátek všech dětí je tady!
1. června zveme všechny holky a kluky do sadů Bedřicha Smetany k oslavě a hromadnému veselení! Co všechno se bude dít?
Těšit se můžete na vystoupení zpěvačky a rodačky z Třince Terezy Maškové, společně nakrmíme dinosaury a zažijeme spoustu dobrodružství na DINOO ostrově. Hudební show představí DějěPIC MUSIC! a v rytmu "Rytmix" se společně s dětmi rozvlní Jakub Mazůch.Hudební a taneční vystoupení doplní bohatý doprovodný program s řadou aktivit pro malé i velké. Na věku přeci nezáleží!
A POZOR!!! Máme pro vás i jedno překvapení. Dětem a rodičům představíme náš nový věrnostní program Klubko.
Jednoduchá pravidla pak budeme šířit mezi vás a najdete je i zde, v aktualitách našeho webu.
Celý program najdete v události ZDE
číst dál

Stř 07.květen 2025
Slovenská zpěvačka a herečka Szidi Tobias patří k nejvýraznějším osobnostem šansónu nejen na Slovensku, ale i v České republice, kde bývá často spojována s Hanou Hegerovou. Na koncertě ve Frýdku-Místku představí své nové album Okná dokorán (2024).
Szidi Tobias & Band: Okná dokorán | 26. 5. | Národní dům
Kdo je Szidi Tobias?
Szidi, v rodnom liste Sidónia. Rodičia čakali, že tretie dieťa už bude určite syn Jozef. Mám dve staršie sestry Joliku a Mariku. Keď som sa narodila, mama plakala, že zas dievčatko a nemala pre mňa dievčenské meno. Otec ma naučil píliť aj rúbať drevo. Vtedy hovoril: “ veď ja mám v tebe aj syna “. Som dieťa svojho otca Jozefa a mamy Jolanky. Zúročila som hádam všetko, čo mi kedy dali, vrátane ich snov a nadania. Som za to vďačná.
Kdo objevil váš neobvyklý zastřený hlas?
Hlas a mnohé navyše je dedičstvo po mojich predkoch.
Máte ráda, když jsou dveře dokořán (volnost, otevřenost), jak je v názvu vašeho posledního alba?
Mám rada úprimnosť a ľudí, ktorí sa na nič nehrajú. Okná dokorán sú dni keď je počuť vaše sny.
Z nových písní je cítit exotika a vůně dálek...
To som rada.
Zpíváte jak slovensky, tak česky, na sousedské půdě zafungovalo spojení s Michalem Horáčkem a Petrem Hapkou. Máte k Česku nějaké další vazby?
Narodila som sa v Československu. Obe zeme sú pre mňa navždy prepojené ako rieky. S Petrom Hapkom a Michalom Horáčkom som zažila krásnu spoluprácu, z ktorej vznikla pieseň Na Hotelu v Olomouci. Sľubovali mi potom viac, ale nestihlo sa to…Samozrejme, že mi to bolo ľúto.
Jakou hudbu sama posloucháte?
Počúvam rôzne žánre s výnimkou repu, moderného džezu, či akejsi modernej pop hudby, ktorá sa skladá z dvoch opakujúcich sa viet na dokola sa opakujúcich akordoch.
Co je pro vás v hudbě důležité?
V hudbe je krásne prežívať povznášajúce pocity a vidieť obrazy, ktoré pieseň nesie. Inak to nemá zmysel. Pekná pieseň vie život človeka ovplyvniť navždy.
Jste také herečka, protnuly se někdy tyto dvě vaše umělecké profese?
Sú to vzájomne prepojené profesie, ale v niečom si predsa len protirečia. V hudbe sú noty a presné tempo a rytmus. Sú to jasné pravidlá. V herectve to až tak neplatí a je možné zahrať rolu rôznym spôsobom a s rozdielnym tempo rytmom, čo je niekedy čarovné, alebo naopak na škodu. V herectve je šťastím, ak to dokopy všetko harmonicky sadne. Je to alchýmia, lebo veľa je cez, málo je nuda. Dôležité je interpretovať a zdeliť myšlienku srdcom, nepredstierať.
Szidi Tobias & Band
Spev: Szidi Tobias
Gitara, klavír: Milan Vyskočáni
Violončelo: Andrej Gál
Akordeón: Filip Krišš
Soprán a tenor saxofón: Ján Slezák
Bicie: Marcel Buntaj
Kontrabas: Tamás Belicza
Autor hudby: Milan Vyskočáni
Autor textov: Peter Lipovský
číst dál

Stř 30.duben 2025
Milí diváci,
sešlo se najednou několik nemilých okolností a první květnový víkend budeme bez divadel.
AKTUALIZACE INFORMACÍ KE ZRUŠENÝM DIVADLŮM!
Sobotní představení 3. 5. BOŽSKÝ BRUCE Divadla Koktejl je nakonec úplně zrušeno, premiéra vůbec nebude.
Vzhledem k rozdílné ceně vstupenek za Božského Bruce a za Román pro ženy je nakonec nebudeme kombinovat. Peníze za vstupenky na Bruce zakoupené online vám budou automaticky vráceny na účet. Zákazníci, kteří jste si vstupenky zakoupili osobně na pokladně nebo v TIC, si zažádejte o vrácení vstupného dle instrukcí níže. Vstupenky na Román pro ženy si pak koupíte samostatně nanovo.
Nedělní představení 4. 5. DRAZÍ RODIČE Divadla Verze se odkládá z důvodu nemoci.
Bohužel se na tento termín nepodařilo sehnat žádnou alternaci. Náhradní termín v jednání na listopad 2025, vstupenky zůstávají v platnosti. Předplatné se tak protáhne do podzimu. U samostatně zakoupených vstupenek je možnost vstupenky vrátit.
Další informace upřesníme, až s divadlem vykomunikujeme konkrétní náhradní termín.
Zažádat o vrácení vstupného (mimo předplatné) můžete napsáním na vladan.literak@kulturafm.cz, nezapomeňte uvést číslo vaší objednávky a číslo účtu, na který vám máme poslat peníze. Počítejte s tím, že proces vrácení trvá zhruba 5 pracovních dnů.
Do 30. 4. 2025 jste měli poslední možnost zažádat si o vrácení vstupného, pokud vám nevyhovoval náhradní termín z dubna přesunutého představení MILOSTNÝ TROJÚHELNÍK na 21. 8. v rámci festivalu Odpoutaná scéna.
Děkujeme za pochopení.
Vaše Kultura F≈M
číst dál

Čt 24.duben 2025
Frýdek-Místek se letos opět stane centrem umění, designu a hudby díky festivalu art of život. Tento jedinečný kulturní projekt propojuje lokální i širší tvůrčí scénu a nabízí prostor pro prezentaci umění, hudby, módy, gastronomie a kreativních workshopů.
Kdy: 16.–18. května 2025 Kde: Záložna (bývalá Moravia Banka), Frýdek-Místek
Více informací, program a prodej vstupenek na: www.artofzivot.cz www.instagram.com/artofzivot https://goout.net/cs/art-of-zivot/szospix/
číst dál

Út 29.duben 2025
Přijměte pozvání do sadů Bedřicha Smetany na májový rodinný festival pro všechny generace. Od 14 do 19 hodin si užijeme taneční vystoupení, koncerty kapel, divadélko, art & gastro zónu, nafukovací atrakce a další doprovodný program.
Nejen zamilovaní se budou moci zvěčnit ve fotokoutku.
MÁJ, LÁSKY ČAS / 1. května 2025 / sady Bedřicha Smetany / vstup zdarma
PROGRAM NAJDETE ZDE
číst dál
Po 14.duben 2025
Jaro je přívalem svěží energie a příslibem nového života. Přijďme ho přivítat do Velikonočního městečka na náměstí Svobody v Místku. Třídenní oslavy přinesou program pro děti i dospělé plný hudby, divadelních vystoupení i stánků s řemeslnými výrobky a občerstvením.
PROGRAM NA PÓDIU 17. - 19. 4. 2025
Čtvrtek 17. 4.
14.30 Velikonoční pohádka | Divadýlko Mrak
15.45 Tykráso | acoustic s prvky jazzu
17.00 Bandaband | blues rock
Pátek 18. 4.
10.30 Pohádka O zajíčkovi | Pohádkové divadlo Sandry Riedlové
12.00 Zpívané pašije | Schola Frýdek
14.00 Pohádka O Štěňátku | Pohádkové divadlo Sandry Riedlové
15.00 Děvětsil | dobová hudba
16.00 AV Beat of Yesterday | písně Beatles, Paula Simona, Elvise Presleyho...
Sobota 19. 4.
10.00 Zaječí úmysly | Mechulaláci
11.00 Velikonoční představení 1. vstup | Divadlo Kvelb
14.00 Velikonoční představení 2. vstup | Divadlo Kvelb
15.00 Jaro na dědině | DFS Ostravička
15.30 Velikonoční představení 3. vstup | Divadlo Kvelb
16.30 Plavci & Honza Vančura | legenda českého folku a country
14. 4. – 21. 4. 2024
STEZKA PRO NEJMENŠÍ: Hody, hody, doprovody | Sady B. Smetany
Hrací karty budou k dispozici na pobočkách TIC FM nebo on-line ke stažení na www.ticfm.cz
TISKOVÁ ZPRÁVA
číst dál

Stř 02.duben 2025
Dynamická muzika z Uherského Hradiště, která zpívá a hraje od koncertů až po cimbálové besedy, vždy s úsměvem a v rytmu spojujícím tradici s novými hudebními proudy. Kromě prolínání s prvky jiných žánrů se Harafica věnuje autorské písňové tvorbě. Její koncert si vychutnáme 10. 4. 2025 v Národním domě.
Na otázky pro Kultura F≈M odpovídá odpovídá Petr Gablas, umělecký vedoucí a cimbalista Haraficy.
Jaké písně nemohou chybět ve vašem repertoáru a jaké žánry se zde prolínají?Rádi začínáme něčím z našeho kraje – tím, na čem jsme vyrostli a co známe od malička. Beru to jako takové malé uvedení naší identity. I když se v průběhu večera může stát, že zabrousíme do jiné oblasti nebo žánru.
O co konkrétně jde? A na co se mají posluchači ve Frýdku-Místku těšit? Máme novou skladbu o zabijačce, která určitě pobaví. Z modernějších věcí bychom rádi zahráli několik filmových melodií. A aby byl program opravdu pestrý, zařadili bychom i jednu africkou skladbu. Aktuálně všude kolem pobíhají naše děti, tudíž bychom do repertoáru rádi zařadili průřez českými pohádkovými písničkami. Připravíme program tak, aby si každý našel to své. Už teď se moc těšíme!
Jaké písně jsou typické pro region uherskohradišťského Dolňácka? Je to hodně podobné jiným folklorním regionům. Lidové písně jsou většinou navázány na tance. Nejznámější párové tance jsou „sedlácké“. Každá dědina má svůj vlastní tanec, který se liší melodií, krokem a samozřejmě tempem. Verbuňk, jak ho dnes známe, má také své regionální varianty, a to i u nás.
Většina z nás si pod pojmem folklor představí hlavně veselé a smutné lidové písničky o lásce, těžkostech života apod. Mají některé vaše písně i další přesah? Jak například vznikla Metanolová aféra? Dotklo se vás toto téma nějak osobněji? Nás osobně naštěstí moc ne. Ale vnímali jsme, že to byla obrovská lidská tragédie. V našem repertoáru máme jak lidové písně, tak autorské skladby, ve kterých se zpívá o alkoholu a pití. Všechno ale s nadsázkou.
Jaké písně nebo skladby zahrnuje vaše autorská tvorba? Naše písničky nemají hlubší programový záměr. Řekněme, že zrovna přijde nápad, text, přidá se rytmus – a je to. Je to hlavně otázka nálady a inspirace.
Kromě lidové hudby patří do vašeho repertoáru i známé filmové skladby. Je vaší snahou více se přiblížit publiku? Možná to bude znít jako klišé, ale nás baví nezařazovat se do škatulek. To, že jsme kapela vyrůstající z folkloru, neznamená, že se musíme držet jen jednoho žánru. Zkrátka chceme dělat muziku, která nás baví a naplňuje. A myslím, že když to cítíme my, publikum to cítí také.
Hudbou také pomáháte např. benefičními koncerty, podporujete děti apod. Jsou Češi štědří vůči těmto aktivitám? Myslím si, že když jde u nás tzv. do tuhého, umíme být neskutečně obětaví, nápomocní a solidární. Toho si moc vážím, i když jsou situace, kdy to třeba není tolik vidět.
Máte v kapele všichni svůj kroj? Při jakých příležitostech ho oblékáte? V kroji už tolik nehráváme, ale když je příležitost – hody, slavnosti vína nebo folklorní festival – rádi si ho oblékneme. Je to spojeno i s repertoárem. Pokud hrajeme v kroji, hrajeme folklor. Vyhýbáme se tomu, abychom v kroji hráli například Edith Piaf nebo Kabáty – to je samozřejmě jen příklad, ne že bychom tyto skladby měli v repertoáru.
V tomto kontextu se mi vybavila pověstná scéna z Básníků, kdy Štěpán Šafránek přemlouval kamaráda, aby půjčil kroj Mirečkovi z Afriky na schůzku s dívkou, aby bylo jasné, že nejsou ze stejného města… Byla to legrace, ale přesto – je v dnešní době kroj vnímán jako komunikační nástroj (nejen pro seznamování)? Myslím, že u nás pořád ano, i když globalizace dorazila i na Moravu. Pořád můžete vidět mladé lidi v krojích na různých událostech. Je to součást identity a mám pocit, že to začíná být znovu „cool“.
Kromě vystupování v tuzemsku máte zkušenost s hraním v zámoří – před pár lety jste absolvovali turné po USA. Jak na to vzpomínáte? Přišlo vás podpořit hodně krajanů? Jakou propagaci takový koncertní trip vyžaduje? Všichni na to vzpomínáme jen v tom nejlepším. Byl to neskutečný zážitek. Hrát pro krajany, kteří tento druh muziky slyšeli třeba naposledy před 30 lety živě, bylo velmi emotivní. Na koncertech ale bylo i hodně rodilých Američanů, což bylo také skvělé. Tomu všemu předcházela dlouhá příprava a organizace, bylo to velmi náročné, ale lidé, kteří nám s tím pomáhali, byli skvělí.
číst dál
