„Hudba je jako sen. Ten, který neslyším.“ To je jeden z citátů německého hudebního génia přelomu 18. století. I přesto, že již před 30. rokem svého života začal pomalu ztrácet sluch, změnil zásadně tehdejší model hudby, zbořil hudební hranice své doby a stal se legendou už za svého života. Jeho tvorbu si dnes můžeme připomenout na rozhlasových i televizních vlnách. Beethovenův hudební talent byl zřejmý již v raném věku a zpočátku ho tvrdě a intenzivně učil jeho otec Johann van Beethoven, který chtěl z talentovaného chlapce udělat umělce, jakým byl Wolfgang Amadeus Mozart. Později se jeho výuky ujal skladatel a dirigent Christian Gottlob Neefe, pod jehož vedením vydal v roce 1783 své první dílo, soubor klavírních variací. Jeho domovem byla Vídeň Útočiště před neradostným prostředím své domácnosti s otcem alkoholikem našel u rodiny Heleny von Breuningové, jejíž děti vyučoval hře na klavír. Ve věku 21 let se přestěhoval do Vídně, aby studoval kompozici u Haydna. Vídeň se na zbytek života stala jeho domovem. Brzy si tam získal pověst virtuózního klavíristy a obdržel první zakázku od Karla Aloise, knížete Lichnowského, jejímž výsledkem byla tři klavírní tria op. 1 (nejstarší díla s opusovým číslem), vydaná roku 1795. Sláva i trápení Sláva a úspěch v profesní dráze hudebního skladatele byla však těžce vykoupena  problémy v osobním životě. Trápí ho jeho částečná hluchota, která ho začíná sužovat. I přesto komponuje stále lepší a lepší skladby. Mezi jeho nejznámější mistrovská díla patří Devátá symfonie, známá spíše pod názvem Óda na radost, klavírní skladba Pro Elišku a opera Fidelio. Jeho Pátá symfonie, známá jako Osudová, je nejznámější symfonií světové klasické hudby vůbec. Koncertování v Čechách Během svého života navštívil Beethoven několikrát i české země. Pobýval především v Praze, ale také v lázních Teplice, kde se zotavoval, ve Františkových Lázních a na zámku v Hradci u Opavy. Kromě toho měl řadu přátel a mecenášů z řad české zemské šlechty. Do jeho uměleckých kruhů patřili i čeští hudebníci a skladatelé. Poprvé zavítal do Čech v únoru 1796, kdy v rámci koncertní cesty do Německa několik týdnů pobýval v Praze a také zde absolvoval několik svých koncertů a složil zde několik malých děl. Podruhé navštívil Čechy, respektive Prahu koncem září 1798. Uskutečnil tehdy dva veřejné koncerty v sále Konviktu, na nichž zahrál své klavírní koncerty op. 15 a op. 19, dále části sonáty A dur, op. 2 a variaci na Mozartovo téma. Kromě toho vystoupil soukromě u hraběte Clam-Gallase, kde hrál Rondo ze sonáty A dur a improvizaci na téma „Ah vous dirai-je, Maman“. To byl také jeho poslední pražský koncert. Oslava výročí omezeně, ale s grácií Beethoven je i po 250 letech skladatelskou ikonou. Je jedním z prvních skladatelů, který začal tvořit jako nezávislý hudební umělec, nesvázaný objednávkou aristokratického dvora či církevní instituce, vytvářející každým dalším symfonickým dílem něco zcela nového a osobitého. V rodném Německu začaly přípravy na významné jubileum - 250 let od narození Beethovena - již vloni. Znovuotevřením Beethovenova rodného domu v Bonnu po rekonstrukci 16. prosince 2019 byl zahájen tzv. Beethovenův rok. Současná situace spojená s epidemií covidu však trochu pozměnila scénář velkolepých koncertů na počest hudebního velikána. Na místo velkých těles nyní vystoupí komornější a za přísných pravidel možná uskupení, jež budou přenášena v online světě. Naše tipy K celosvětové oslavě 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena se připojí také Česko. Česká televize (program Čt art) dnes večer uvede dva záznamy koncertů z Dvořákovy síně pražského Rudolfina v režii světoznámého Phila Grabsky. Český rozhlas Vltava tomuto hudebnímu géniovi věnuje dokonce celý měsíc prosinec. Především v týdnu kolem 17. prosince pak nabídne nespočet premiér ve slově, publicistice a samozřejmě v hudbě. Dominantou vysílání bude přímý přenos koncertu z Bonnu s Danielem Barenboimem v roli dirigenta (17. 12. od 20.00 na programu čes. rozhl Vltava).