Jan Sojka (1973) je autorem pěti básnických knih, mezi které patří např. sbírky Směr spánku (2006), Krypty (2013), Sesuv noci (2019) nebo skladba Přemalovat pot (2023), v níž se autor vyrovnává s úmrtím otce. Rovněž je zastoupen ve sborníku věnovaném Ludvíku Kunderovi Bezpodmínečné horizonty (2010) či v antologii Krátká báseň (2020). Ve spolupráci s Radkem Fridrichem vznikla opět v překladu do francouzštiny kniha poezie doplněná ilustracemi Romana Kameše – Perte de sens (2023), česky Ztráta smyslu (2025). Autor se věnuje i próze, vydal např. novelu Rok bez února (2007) či povídkový soubor Rodina a jiné regály (2020). zdroj:https://protimluv.net/publikace/nocni-udy-lamp/

Jestliže si ve své předešlé básnické skladbě Přemalovat pot (2023), pojednávající o úmrtí otce, Jan Sojka před čtenářem sdírá kůži, pak v poemě Noční údy lamp si rovnou otevírá tepny. Srovnat se sám se sebou a čelit svým selháním je úkol neúprosný – sebe sama nelze obelhat. Odhalení je naprosté. Upřímné, zároveň ironické. Ironicky upřímné. Kdy jindy, když ne teď, když oprátka padesátky svírá krk.

https://www.svatojanskavez.cz/