Název literárního cyklu Pavilony je inspirován atmosférou lehké, vzdušné architektury či prostoru, který není uzavřený, kde vzduch, lidé a myšlenky mohou volně proudit. Poezie je zde žitým, křehkým prostorem, kde se nic neuzavírá. Pavilony jsou v tomto kontextu především symbolem otevřenosti a přístupnosti, prostorem pro tiché, niterné hlasy...

Pavel Novotný (*1976)  je básník, překladatel, germanista, pedagog, působí na Katedře německého jazyka při Technické univerzitě v Liberci. Je autorem řady básnických sbírek a cyklů, též radiofonických kompozic pro ČRo3 Vltava. Získal řadu literárních ocenění (mj. Magnesia Litera za poezii 2021, Drážďanská cena lyriky 2022). Přeložil např. básnický cyklus „Zánik Titaniku“ Hanse Magnuse Enzensbergera, společně s Nikolou Mizerovou též Enzensbergerovo „Mauzoleum. Sedmatřicet balad z dějin pokroku“ nebo antologii legendární „Wiener Gruppe“. Jako literární vědec se zabývá literární koláží a montáží, dále problematikou tzv. akustické literatury a experimentální rozhlasové hry.
Na autorovy básnické cykly Zápisky z garsonky (Trigon,2020), Dědek (Trigon,2020), Procedura (Trigon,2022), volně navazuje miniromán Babička (Trigon,2024).

Více na https://www.pavelnovotny.net/

https://www.svatojanskavez.cz/galerie-vez/2025/