NO BORDERS AWARD vytváří prostor, kde fotografové z různých zemí spolupracují, sdílejí své umělecké projevy a podporují komunitu, která překračuje národní hranice.

Začínající fotografové, vybraní na základě mezinárodního Open Callu se během NBA účastní série virtuálních přednášek s profesionály z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny. V rámci individuálních konzultací a odborných workshopů získávají zpětnou vazbu a praktické zkušenosti, které jim umožňují úzce spolupracovat a sdílet nápady s mentory a kolegy.

Open Air výstava představuje oceněné fotografie a je prvním zastavením ze série fotografických prezentací výsledků  NO BORDERS AWARD v zemích V4. Výstavu doprovází tištěný katalog a online verze, která je ve své digitální podobě inkluzivní platformou pro mezinárodní kulturní výměnu, umožňuje získat vhled do fotografovaných příběhů a témat a usnadňuje mezikulturní výměnu.  

NBA napomáhá rozvíjet smysluplný dialog, porozumění a slouží jako katalyzátor rozhovorů o identitě, dědictví a společných zkušenostech prostřednictvím fotografie. Projekt je financován z prostředků Visegrad Fund.

Partnerem projektu pro ČR je Kultura FM

Výstava je prodloužena do 27. 10. 2024

Instalace slova, zvuku a objektu, který by mohl být portálem do duchovní sféry nebo ke kritickému nadhledu. Dočasný pantheon malých bohů, kteří neexistují, ale mohli by, otevírá v Galerii Věž hru s principy magického myšlení, které možná tvarují naše vnímání v intimitě domova víc, než jsme ochotni připustit.

VERNISÁŽ VÝSTAVY MIMOŘÁDNĚ V ÚTERÝ 4. 6. V 19.00 ZA ÚČASTI AUTORŮ

Ondřej Buddeus (*1984) je český spisovatel, překladatel z němčiny a norštiny, editor a pedagog. Autorsky se pohybuje napříč žánry i médii, často spolupracuje se dalšími umělkyněmi či umělci. Vydal čtyři básnické sbírky, poslední Zónu (2017), krátké prózy, vydává také literaturu pro děti (za německé vydání Hlavy v hlavě spolu s Davidem Böhmem byl nominován na Kinderliteraturpreis Frankfurtského knižního veletrhu v roce 2017), vytváří také projekty na rozhraní literatury a výtvarného umění – jako poslední realizoval se sochařkou Pavlou Scerankovou interaktivní Památník válečným veteránům v Ostravě. Je držitelem Ceny Jiřího Ortena, Magnesia Litera nebo Nejkrásnější česká kniha. Účastnil se kolektivních výstav například v New Museum (New York, 2014), při Steirischer Herbst (Graz, 2012), v Detroit Kunsthalle (Stavanger, 2022), v ČR pak v galeriích Futura, 123 Gallery, Gampa ad. Aktuálně působí na Akademii výtvarných umění v Praze. Byl šéfredaktorem časopisu pro současnou poezii Psí víno, který spolupracoval s literárními organizacemi a časopisy napříč Evropou, spoluzakládal a v letech 2017–2019 vedl státní agenturu České literární centrum. Věnuje se také teorii literatury, především teorií básnických textů a oblastí fikčnosti v poezii, na niž se soustředil v doktorském projektu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vydal jako spolueditor odbornou monografii Třídit slova. Literatura a konceptuální tendence 1949–2015 (tranzit.cz, 2015). Poslední autorskou a editorskou prací pak byla sbírka esejí o kultuře cyklistiky Je to jízda. O svobodě na kole ve městě a krajině (2021). Je členem Asociace spisovatelů.

Tvorba Matouše Hejla (*1989)zasahuje do oblasti vážné hudby, divadla, filmu a instalačního umění. V roce 2022 připravil společně s nezávislým divadelním souborem JEDL inscenaci Opera Ibsen, adaptaci Ibsenovy hry Přízraky, která získala ocenění divadelní kritiky v kategorii hudba roku. V témže roce se podílel na tvorbě Twitteru, performativní instalace s cvrčky a dronem pro festival Pražské jaro v rámci projektu Prague Offspring. Na tomto festivalu pak v roce 2023 zazněla v provedení souboru Klangforum Wien skladba Kývání. V roce 2018 se stal finalistou skladatelské soutěže České filharmonie, která premiérovala jeho skladbu Crossings. Hudba k filmům Ztraceni v Mnichově (2015) a Staříci (2019, společně s Miroslavem Srnkou) vynesla Matouši Hejlovi nominaci na Českého lva za nejlepší hudbu. V letech 2019 a 2020 uvedl Orchestr Berg jeho imerzivní skladbu Prolínám, stmívám. Kompozici studoval na pražské Akademii múzických umění a na Královské hudební škole ve Stockholmu.

 INSTALACE SITE SPECIFIC / 4. 6. - 31. 8. 2024

www.svatojanskavez.cz

Bára Poláková a Lukáš Příkazký vyráží obytňákem do Chorvatska. A ne ledajakým! Nečekané dědictví jim přihraje karavan po dědovi, jemuž se odjakživa říká Brouček. A Jadran se zdá být na dosah . . . Jenže na cestě je potká spousta překvapení i nečekaných zážitků, které v plánu vůbec neměli. V dalších rolích baví Tomáš Jeřábek, Michal Isteník, Martin Sobotka, Pavel Zedníček, Marie Ludvíková, Pavel Nový nebo Patrik Děrgel. „Ty’s vybral místo, kam pojedem‘, a já zas jak se tam dostanem‘,“ mrkne Bára Poláková alias foodblogerka Monika spiklenecky na svého manžela Honzu v podání Lukáše Příkazkého a odmítne zařadit zpátečku. Málo platné, že její nadšení nesdílí a na pláži v Chorvatsku by se rád ochlazoval orosenou plechovkou piva co nejdřív. Letos se pojede k moři obytňákem. A ne jen tak ledajakým, ale Broučkem! Prostě dovolená all exklusive. Anebo snad ne? Neklimatizovaný červený obytňák připravil v parném létě horké chvilky nejen filmovým hrdinům, ale i samotný tvůrcům. „Tak jako ty největší filmové hvězdy byl i Brouček často svéhlavý a štáb se musel přizpůsobovat jeho náladám. Skoro bych řekl až vrtochům,“ říká pobaveně producent filmu Pavel Vácha. Ten stojí za filmy Párty Hárder, Kdyby radši hořelo nebo Přišla v noci. Posledně jmenovaná černá komedie má přitom na kontě tři Ceny české filmové kritiky včetně té pro nejlepší film a osm nominací na Českého lva. „Chtěl jsem natočit ryze českou komedii pro celou rodinu. Film, ve kterém se každý divák v jedné z postav snadno pozná. A bude je s chutí sledovat nejen v létě, ale i když bude venku třeba mrznout,“ říká režisér Jiří Matoušek.

ČR | komedie | přístupný | česky | 87 min. | 150 Kč